Recenzia: Láska po arabsky (Patrícia Kiráľová)

Recenziu napísala Kristýna Ljubková.

Romantické romány pro ženy tvoří obrovskou skupinu knih, které u nás vycházejí. A je to naprosto logické, protože typizovaná čtenářka je zhruba čtyřicetiletá žena, které odrostly děti a která si chce u čtení odpočinout od starostí všedního dne. Proto autoři tohoto typu literatury stojí před velikým dilematem: jak napsat dobrý román, ale nespadnout do bahna braku a klišé? Někteří autoři tuhle rovnováhu vybalancují, jiní přes hranici sklouznou a jejich knihy nejspíš zapadnou v propadlišti dějin. Do jaké skupiny patří román Láska po arabsky od Patrície Kiráľové?

Slovenka Daniela Simpsonová se spolu s partou svých londýnských kamarádek dohodne, že následující dovolenou stráví v Dubaji. Všechny je láká exotické prostředí, vůně koření a příslib jistého dobrodružství. Zvlášť toho posledního se zejména Daniele dostane ve větším než malém množství, když ji a její kamarádku Paulu hned po příletu do Dubaje unesou. Zatímco Paula končí v domě svého únosce Yazida, Daniela se ocitá ve vile samotného sultána Shiraze, který ji chce pojmout za svou ženu. Daniela je zoufalá, svému osudu se vzpírá. Naštěstí jí osud přihraje do cesty opravdovou lásku, což jí dá šanci arabskou Dubaj opustit. Samozřejmě to nebude tak snadné, protože Shiraz se své snoubenky nehodlá vzdát.

Děj knihy není nijak komplikovaný a do jisté míry je předvídatelný. Minimálně jisté události lze očekávat. Což není takový problém, protože kniha tím jen prokazuje, do jakého žánru patří. Není tu nouze o chtivé pohledy, láskyplná pohlazení a dojde i na odhalené hrudníky. Dvakrát. Potud kniha splnila má očekávání a beru ji jako odpočinkovou četbu, která si neklade žádné intelektuálně náročné cíle. Co byl pro mě ale obrovský problém, je ústřední hrdinka – Daniela.

Daniela je naprosto nesnestielná slepice, která je úplně tupá. Zamiluje se do podivného chlapíka, který jí slibuje spásu. Už první momenty po jejich seznámení, kdy spolu vlastně moc nemluví, jsou zvláštní. Daniela se stydí s Yazidem v letadle mluvit, tak mu posílá psaníčko jak na základní škole, kde se mu představuje. Ve svém zajetí se pak Daniela nad ničím nezamýšlí. Vlastně ano: jak to udělat, aby zase mohla být se svým milým. Sní o jeho krásném hrudníku a zlatohnědých očí, které si zamilovala na první pohled. Vlastně jsem jí dost přála, aby si ji sultán Shiraz vzal a Daniela tak skončila v jeho harému. Yazidovi, druhé ústřední postavě, jsem totiž jeho lítost nad rozlitým mlékem nevěřila. Chudák, musel pomáhat sultánovi, protože ten jej držel v hrsti. Vlastně Yazid byl také Shirazovou obětí. Na konci se ale ukázalo, že takovou obětí nejspíš nebyl, protože si ze dne na den koupil krásné auto a obrovský dům. Uf. Čekala jsem romantickou knihu, ne přehlídku toporných postav, jejichž chování je stereotypní a očekávatelné. Víme, kdo je zlý, kdo hodný. Vypravěčka Daniela čas od času o někom pochybuje, ale kromě samotného finále žádný zvrat nenastane.

V závěru knihy probíhá soud s Yazidem, který je obviněn z únosu a z obchodu s bílým masem, Během přelíčení padne označení “Stockholmský syndrom”, což se Daniely hluboce dotkne. Já si ale myslím, že to je přesně to, čím tahle holka trpěla. Daniela mi přišla strašně snadno manipulovatelná, zaslepená svou láskou k Yazidovi. Nevidí, neslyší, jak ovce jen věčně k Yazidovi vzhlíží. Ano, uhodil ji, ale “nebolo to zlým úmyslom” (s. 136), nemůžou ho ale přece soudit, “veď ma zachránil (…) Áno, urobil chybu, uniesol ma a predal sultánovi, čo je v týchto krajinách možno bežné, ale v našich nie, a oľutoval to. Viem, že je to tak, videla som to v jeho nádherných očiách…” (s. 107) Posledních třicet stran knihy jsem několikrát protáčela oči a říkala jsem si, že přece není možné, aby byl někdo tak pitomý.

Z knihy mám tak po dočtení rozporuplné pocity. Styl psaní Patrície Kiráľové mi sedl a kniha se opravdu dobře čte. Líbilo se mi i atraktivní prostředí Dubaje, které klidně mohlo být víc rozepsáno. Bohužel knihu úplně odepsaly postavy. Hlavně Daniela a Yazid. Je totiž špatně, abyste při čtení romantické knihy fandili ústřednímu padouchovi. Možná je chyba v rozsahu knihy, kdy se všechno děje v obrovských skocích, nevím. Rozhodně si dám ale od romantických knih z prostředí arabského světa na čas pauzu.

Za recenzný výtlačok ďakujeme autorke.

Pridaj komentár

Zadajte svoje údaje, alebo kliknite na ikonu pre prihlásenie:

WordPress.com Logo

Na komentovanie používate váš WordPress.com účet. Odhlásiť sa /  Zmeniť )

Google+ photo

Na komentovanie používate váš Google+ účet. Odhlásiť sa /  Zmeniť )

Twitter picture

Na komentovanie používate váš Twitter účet. Odhlásiť sa /  Zmeniť )

Facebook photo

Na komentovanie používate váš Facebook účet. Odhlásiť sa /  Zmeniť )

Connecting to %s