Recenziu napísala Denisa Mišinová.

Před půl rokem jsem recenzovala první díl Mágie splnu, což je povinná četba pro každého milovníka kočiček. Slovenská autorka Katarína Senajová dokázala, že je všestranný talent – jako náctiletá napsala úžasný fantasy příběh o kočičí holce, vlastnoručně si knížku ilustrovala a dokonce i sama vydala. Vždy ráda podpořím tuzemské spisovatele, kteří mají odvahu představit své dílko veřejnosti a taky nikdy neodmítnu knížku o kočkách (co neodmítnu… po takových knížkách se doslova sápu). 🙂 Proto jsem se nadšeně vrhla po prvním dílu a po jeho dočtení jsem se nemohla dočkat pokračování. Konečně mám druhý díl doma v knihovničce a už teď vám můžu prozradit, že je ještě lepší, než díl první…

64ffddeb6e_105048531_o2

Nakladatelství: vydáno samonákladem

ANOTACE: Maťa je skvelá. Ona sa neoblieka presne podľa módy ako Sandra alebo Lívia. Má svoj štýl, vie, že prvý dojem i tak klame a že oblečenie je oveľa menej dôležité, než to, aký je človek vo vnútri. Ona je vo vnútri vyrovnaná aj zábavná, hoci tak navonok vôbec nevyzerá. Som rada, že som si našla kamarátku, o ktorej viem už teraz, že ma nikdy nezradí. Lívia, Sandra a Saša by to možno urobili. O Nikči nehovorím. Ale mne to nevadí, lebo mám Maťu. Ona mi to určite nikdy neurobí. Mirka zatvorila denník a sladko pozrela na Lunu. A čo ako jej to nebolo po chuti, otvorila ho naspäť a dopísala: Ale moja najlepšia kamarátka je to dievča-mačka, ktoré som stretla vtedy v noci vonku. Prisahala som to pri Lune.”

Druhý díl přímo navazuje na první, takže pokud jste ho ještě nečetli, doporučuju si nejdříve přečíst recenzi na něj. (Najdete ji TADY.) Hlavní hrdinka Mirka teď tráví spoustu času s novou kamarádkou Maťou. Mají hodně společného – obě rády bruslí, jsou odvážné, své a zbožňují kočky. Maťa má dokonce svoje vlastní koťátka a stejně jako Mirka, i ona je pojmenovala podle barvy. Šedka s Hnedkou se okamžitě skamarádí s Belkou a Čerkou. Jejich paničky se stávají nerozlučnou dvojkou, chodí všude spolu a užívají si spoustu zábavy. Ostatní holky ze sídliště jim jejich kamarádství závidí. Skoro to vypadá, jakoby Mirku s Maťou svedl dohromady osud…

Maťa jej ukázala, že najväčšia zábava je vtedy, keď sa na nikoho nepokúšaš podobať.
Dáš tak druhému možnosť, aby ťa spoznal takú, aká by si chcela byť. (s.11)

Jenže každým kamarádstvím se čas od času přežene bouře a stejně tak se tomu stane i mezi našimi hrdinkami. Díky malému nedorozumění se pohádají a s usmířením to moc nadějně nevypadá, přestože se jejich koťátka snaží škody napravit. Mirce docela vyhovuje, že se s Maťou přestane kamarádit. Slíbila totiž svoji věrnost záhadné kočičí holce, kterou potkala při posledním úplňku. A nikdo přece nesmí porušit přísahu při Luně. Jenže ač se snaží, jak se snaží, nedaří se jí neznámou znovu najít. A Čerka s Belkou jí v téhle věci odmítají pomoct…

“Čo predo mnou tajíte?”
“Nič!” dušovala sa Čerka.
“Nič, o čom by si mala vedieť!” pípla Belka.
“Jasné, že to, čo tajíte, nemám vedieť, ale ja to vedieť chcem!”…
“Jasné, veď každý chce vedieť, čo sa pred ním tají!” zamňaukala Belka. (s.40)

Jako by nebylo už tak dost problémů, na scéně se objevují další. Dvě malé holčičky běhají v noci po ulicích a fotí lidi. Tmavovlasé fotografce se podaří zachytit i Mirku v jejím kočičím oblečku. Co chcou s její fotkou dělat? Co když se teď všichni dozví, kdo je kočičí holka se svítícíma očima? Mirka poprosí o pomoc jediné pravé kamarádky, které jí zůstaly – kočičky. Čerka s Belkou zapojí celé sídliště a brzy po tajemných fotografkách pátrají všechny kočky z okolí. Podaří se jim společnými silami zastavit blížící se pohromu? Budou kočky ochotné se i porvat za bezpečí své lidské kámošky? A co se stane, když si rodina usmyslí pořídit psa do domu, kde už bydlí dvě opravdové a jedna polo-kočka?

Předně musím pochválit design. Stejně jako u prvního dílu, i tady si autorka vytvořila obálku sama, a rozhodně se jí povedla. Je minimalistická, zajímavá a jsou na ní kočičky… co víc si přát? 🙂 Podobně vydařené jsou také ilustrace uvnitř knížky. Chválila jsem je už posledně, takže se budu opakovat, ale opravdu se mi líbí styl, jakým autorka kreslí – na první pohled jednoduchý a přitom zajímavý. Ilustrace skvěle doplňují příběh a potěšilo by mě, kdyby jich bylo v knížce víc. Jen bych možná změnila jejich umístění. Myslím, že jsou dostatečně pěkné na to, aby si každý zasloužil vlastní stránku a nemusely se dělit o prostor s textem. 🙂

Co se týče obsahové stránky, autorka ve svém psaní viditelně zdokonalila, Přeci jen jde poznat, že je o něco starší a vypsanější. Dialogy vyznívají přirozeněji a lépe se čtou. Jednotlivé scény na sebe navazují mnohem jemněji, díky čemuž vyznívá příběh uceleněji.

45dd3981a3_105049044_o2

Hlavní hrdinka mi byla sympatičtější než v prvním díle – nejspíš tomu napomohla nová postava kamarádky Mati. Mirka vedle ní jakoby dospěla a našla samu sebe. Pořád ale řeší délku nehtů, což mi na tváři vyvolává úsměv a připomíná mi to moji pubertu – přiznejme si, že jsme všechny tehdy řešili podobné hlouposti a připadalo nám to jako ohromně podstatná věc. 🙂 Je hezké si občas připomenout dětství. Na druhou stranu chválím autorku, že charakter své hlavní hrdinky úplně nepřekopala. Přeci jen je mezi jednotlivými díly 4 letá mezera, takže by bylo pochopitelné, kdyby s Mirčinou osobností po tolika letech nebyla spokojená a pokoušela se ji změnit. Tak tomu ale není, Mirka je pořád tou stejnou Mirkou a já jsem za to ráda. Nesnáším, když chování neodpovídá věku postavy, ale tady tomu tak není – Mirka se chová přesně na svůj věk. A stejně tak i ostatní postavy. Dobrá práce.

Hodnocení: 80%

Zatímco první díl byl zaměřen hlavně na zabydlování koťátek a budování vztahu s jejich paničkou, druhý díl je mnohem akčnější. Příběh má svižné tempo, stále se něco děje a já se při čtení ani na chvilku nenudila. Autorka navíc nesází všechno na jednu dějovou linku, ale rozpracovává si více akcí naráz. Společně s hlavní hrdinkou chceme odhalit totožnost druhé kočičí holky, vyřešit hádku s kamarádkou, postavit se tajemným fotografkám a zároveň vyřešit trable doma. Přestože je Mirka puberťačka a občas řeší blbiny (které puberťákům připadají ohromně důležité), jde vidět, že si konečně našla svoji cestu. Byla mi o dost sympatičtější než v prvním díle, a já jí fandila. Přesto knížku doporučuji spíše mladším čtenářkám, které se dokážou do hlavní hrdinky lépe vcítit – jim je přednostně “Mágia splnu” určená a jim se také bude líbit nejvíc. I když já si čtení užila taky, a to už jsem z puberty dávno venku… 🙂

Jsem ráda, že se i v našich vodách najdou spisovatelé, kteří dokážou napsat originální fantasy pro děti, která nestaví veškerou akci pouze na milostných vztazích. Jen mi přišlo, že zůstalo ještě pár věcí neuzavřených a autorka si tak nechala otevřená vrátka pro další pokračování. Doufám, že se do třetího dílu pustí, protože mě Mirčin kočičí život zajímá víc a víc… 🙂

Za recenzní výtisk s věnováním mockrát děkuji autorce Kataríne Senajové.

Pridaj komentár

Zadajte svoje údaje, alebo kliknite na ikonu pre prihlásenie:

WordPress.com Logo

Na komentovanie používate váš WordPress.com účet. Odhlásiť sa /  Zmeniť )

Google+ photo

Na komentovanie používate váš Google+ účet. Odhlásiť sa /  Zmeniť )

Twitter picture

Na komentovanie používate váš Twitter účet. Odhlásiť sa /  Zmeniť )

Facebook photo

Na komentovanie používate váš Facebook účet. Odhlásiť sa /  Zmeniť )

Connecting to %s